sexta-feira, 27 de abril de 2012

Música para aprender: Σκουλουκούιν



O grego da illa de Chipre conserva arcaismos notables na morfoloxía e presenta características foneticas que o aproximan ao grico do Sur de Italia e ao dialecto de Creta. O isolamento e afastamento con respecto do modelo continental, fixo que estas tres formas de grego non recibisen as innovacións que si sufriu o grego de Grecia. Os medios de comunicación igualan cada vez máis as diferenzas e hoxe as pronuncias de καί/κι  como τζιε/τζι,  θκιο por δύο ou αρφή por ἀδελφή son percibidas como propias de xente rústica ou pouco alfabetizada. 
Sexa como for, a sonoridade do grego de Chipre é moi agradábel e a historia, un conto para nenos, é a seguinte: un día de chuvia unha nena encontra no patio (αυλή) unha miñoca (σκουλουκούιν). Cóllea e métea nunha garrafa. Chega a irmá, ve o que está a facer e vaillo contar ao pai, a nena decide facer un buraco na terra e meter alí a miñoca para evitar problemas.
O texto presenta moitas formas verbais de pasado (aoristo), algunhas do grego clásico, desaparecidas en grego moderno: ἔβρεξεν (choveu), ἔπιασα (collín), ἦλθεν/ήρτεν (veu), εἶπεν (dixo), ἔδωκεν (deu), etc.

Έβρεξεν μες την αυλή μου
τζιε έπαιζα με τα πηλά,
τζι είδα μέσα που το χώμα θκιο ματούθκια γελαστά.
Ήταν ένα σκουλουκούι τζι ήταν όπως την κλωστήν,
ήβρεν μιαν μιτσιάν τρυπούαν
τζιε επροσπάθαν να χωστεί

Σκουλουκούιν,σκουλουκούιν πού πάεις χωρίς βρακούιν
Έμπα μέσα στη φουλιά σου
μεν πονήσεις τα λαιμά σου.

Έπιασα το που το νούρο το φιλούι το μιτσί
έπαιξα λλίο μητά του τζι έκλεισα το στο ποτσί.
Τζι ήρτεν έσσο η αρφή μου τζι
έμπηξεν τες παουρκές.
Είπεν το τζιε του τζιρού μου
τζι έδωκεν μου πατσαρκές.

Σκουλουκούιν, σκουλουκούιν
εν να σγάψω ένα λουκκούιν
μες τη λάντα να σε χώσω τον πελάν
για να γλιτώσω

Σκουλουκούιν,σκουλουκούιν πού πάεις χωρίς βρακούιν
Έμπα μέσα στη φουλιά σου
μεν πονήσεις τα λαιμά σου!

Sem comentários:

Enviar um comentário